Léčiva v těhotenství

Jen málokdy můžeme jednoznačně určit, zda je lék v těhotenství bezpečný či nikoli. Základem pro rozhodnutí, jestli daný lék užívat, je porovnání přínosu léku a možného rizika pro plod.

Léky, které dlouhodobě užíváte

V některých případech závažných chronických onemocnění (např. astma, deprese, diabetes, vysoký krevní tlak, HIV) může správně zvolená léčba výrazně zastavit škodlivé působení nemoci nebo infekce na plod. Některé léky (např. při léčbě epilepsie) mohou být pro miminko škodlivé a lze je nahradit jinými alternativami. Vždy proto informujte svého gynekologa o dlouhodobě užívaných lécích.

Mezi látky a skupiny léčiv, které v těhotenství představují riziko, patří: ACE inhibitory (používají se při léčbě vysokého krevního tlaku), alkohol – pozor na přípravky, které obsahují alkohol jako pomocnou látku, kyselina acetylsalicylová (záleží na dávce a stupni těhotenství; pozor na aspirin v kombinaci s některými volně prodejnými léky), kokain, lithium, metamfetamin, methotrexát, nikotin, nesteroidní protizánětlivé léky (NSA) – například ibuprofen, diklofenak a další, propylthiouracil, streptomycin, tetracyklin, thalidomid (užívá se při léčbě rakoviny) a warfarin.

Léčba teploty (analgetika - antipyretika)

Příčiny zvýšené tělesné teploty (teplota přesáhne 37 °C)

virové a bakteriální onemocnění (zarděnky, chřipka, nachlazení…)
vyčerpání organismu (delší cvičení, běh…)
pobyt v horkém prostředí (sauna, horká koupel, úpal)

Delší námaze a pobytu v horkém prostředí by se měla těhotná žena preventivně vyhnout.

U vysoké teploty (odborně hypertermie) existuje prokazatelná závislost mezi výškou teploty a možným škodlivým účinkem na plod. Při vyšší teplotě a jejím dlouhodobém působení dochází k výraznému zvýšení rizika potratu. Ke vzniku vrozených vývojových vad a poškození dochází při zvýšení tělesné teploty o 2–2,5 °C nad běžnou hodnotu. Pokud vysoká teplota trvá déle než jednu hodinu, zvyšuje se riziko vzniku vad. A PROTO JE NUTNÉ HYPERTERMII VŽDY LÉČIT. Nikdy bychom neměli dělat zábal, protože hrozí riziko podchlazení a může být pro plod nebezpečný.

Vhodný lék k léčbě hypertermie pro těhotné ženy je paracetamol – vyrábí se ve formě tablet i čípků (bezpečné je podávat 3x denně 500 mg), dále je možné použít ibuprofen (ten se ale nesmí podat ve 3. trimestru!) a kyselina acetylsalicylová (bezpečná v 2. trimestru v dlouhodobé dávce 100 mg nebo jednorázové dávce 500 mg).

Léčba rýmy

Pro bezpečnou léčbu rýmy v těhotenství doporučujeme různé spreje s mořskou vodou (např. Sterimar), vincentkou (Vincentka spray), nebo Pinosol – nosní kapky a mast s obsahem silic (z důvodu éteričnosti silic se nedoporučuje pacientům upoutaným na lůžko).

Na zduření sliznic lze v těhotenství bezpečně použít oxymetazolin (Nasivin, Oxamet), xylometazolin (Olynth, Otrivin). Vždy se dává přednost jakýmkoliv místním přípravkům (nosní kapky, spreje) před celkovou léčbou (tablety). Příkladem nevhodně zvolené léčby rýmy jsou přípravky Modafen, Nurofen stopgrip, Paralen plus, Coldrex apod. Tyto přípravky obsahují kombinace několika látek tlumících rýmu, kašel a vysokou teplotu. Používání kombinace více látek se v těhotenství nepovažuje za ideální a obecně se nedoporučuje.

Přípravky na léčbu rýmy by se neměly používat déle než 1 týden a neměly by je užívat těhotné ženy se zvýšeným krevním tlakem.

Léčba suchého, dráždivého kašle (antitusika)

Pro léčbu suchého kašle v těhotenství lze použít dextromethorphan (obsažen v přípravku Humex sirup, Robitussin antitusikum sirup). Dále je možnost použít kodein (Kodein Slovakofarma), který je ale pouze na lékařský předpis. Další možnou volbou jsou přípravky s obsahem butamirátu (Tussin, Sinecod) – lze je ale používat pouze krátkodobě a s výjimkou 1. trimestru, kdy se nesmí používat vůbec. U ostatních léčiv neexistuje dostatek zkušeností a výrobci je pro těhotné ženy nedoporučují. Z homeopatik je velice oblíbený Stodal.

Léčba produktivního kašle (expektorancia)

Při závažnějších projevech kašle a silném zahlenění představuje poměrně bezpečnou variantu léčby podávání acetylcysteinu (ACC long, ACC 200, NAC AL 600, Fluimucil). Při lehčí formě se doporučuje inhalace vincentky. Na doporučení lékaře lze po omezenou dobu užívat také přípravky obsahující ambroxol (Ambrobene). Naopak guajfenesin (např. Codrex broncho sirup, Guajacuran tbl.) se nesmí používat v 1. trimestru a nedoporučuje se ani v dalších obdobích těhotenství. Z homeopatik je velice stejně jako u suchého kašle velice oblíbený Stodal.

Bolest v krku

Vyzkoušenými léky v těhotenství na bolest v krku jsou Septisan pastilky, Septofort, dále Isla Moos, Isla-Cassis (s výtažky z islandského lišejníku) a Mucoplant pastilky (obsahují jitrocel a med). Na lehčí formy bolesti v krku doporučujeme Vincentku (ale jen kloktat, nepít!).

Pokud předchozí léčiva nezaberou, můžeme použít Bioparox – ten je však silnější a měl by se užívat pouze omezeně. Z homeopatik lze použít Homeogene.

Na bolest v krku se nesmí použít přípravky se šalvějí, přípravky s lokálními anestetiky (Orofar, Drill, Streptils) a přípravky obsahující jód (Jox). Při chřipce je bezpečný Paragrippe.

Chrapot

Pro léčbu chrapotu se v těhotenství využívají Panthenol pastilky, Vincentka pastilky. Z homeopatické léčby lze pak užít Homeovox.

Vitamíny v těhotenství

Přednostně by se měly užívat vždy jen ty vitamíny, které jsou určené pro těhotné. Pokud užíváte některé léky na štítnou žlázu (Letrox nebo Euthyrox), neměly byste užívat těhotenské vitamíny obsahující jód. Vitamíny pro těhotné je vhodné užívat již před plánovaným otěhotněním i v době kojení. Ostatní vitamíny, jako je například vitamín C (doporučená denní dávka v těhotenství je 500mg), by se neměly užívat ve formě šumivých tablet, protože dráždí žaludek mohou způsobit pálení žáhy.

Kyselina listová

Kyselina listová se doporučuje užívat již před početím a při rizikovém těhotenství(epilepsie, diabetičky, predispozice k vývojovým vadám), je možné ji buď užívat zvlášť nebo je obsažena ve vitamínech pro těhotné.

Jód a železo

Zvýšenou potřebu jódu a železa mají především vegetariánky.

Železo s kyselinou listovou snižuje riziko Downova syndromu.

Hořčík

Hořčík se doporučuje doplňovat během celého těhotenství i při kojení. Snižuje riziko eklampsie (křečové stavy v těhotenství). Hořčík by se neměl užívat na konci 3. trimestru (cca 3 týdny před porodem).

DHA – Omega 3 mastné kyseliny

Největší potřeba je v období 2. trimestru. Omega 3 mastné kyseliny umožňují rozvoj nervové soustavy plodu i kojence – doporučuje se v těhotenství i při kojení (obsažen v přípravku GS Mamavit, Femibion).

Brusinky

Názor na užívání brusinek v těhotenství se liší. Podle výrobce je sice používání brusinek v těhotenství bezpečné, hrozí však zanedbání stavu ze strany pacientky. Užívat brusinky preventivně se z tohoto důvodu nedoporučujeme.

ČAJE a bylinky v těhotenství

Protože neexistují žádné spolehlivé studie o účincích bylinek během těhotenství, je lepší, když se jim těhotná žena vyhne. Mnoho těhotných žen se chybně domnívá, že jsou bylinné čaje a bylinné potravinové doplňky bezpečné. U bylinek a čajů nemůžeme měřit čistotu a skutečnou dávku obsažené látky. Škodlivý účinek na plod byl prokázán například u šalvěje. Bezpečné je např. užívání lipového čaje, meduňky, jitrocele. Pro cestovní kinetózy (nutkání na zvracení) se doporučují zázvorová lízátka. Vždy však platí pravidlo „všeho s mírou“. Některé rostlinné přípravky (například Echinace na podporu imunity) zase obsahují poměrně vysoké množství alkoholu a v těhotenství se tedy nedoporučují.

Bezbečné a velice doporučované je užívání bylinného čaje LEROS PRO TĚHOTNÉ. U zeleného čaje musíme být opatrní – může snižovat absorpci kyseliny listové a černý čaj se z důvodu obsaženého kofeinu doporučuje pouze omezeně (2 šálky denně).